Jan a Markéta z Leskrosu: „Češi mění svůj přístup ke sportu, pohybu a životnímu stylu, a to nás velice těší“
Kam vás až může zavést láska k pohybu? Přece k pořádání věhlasného a oblíbeného Leskrosu. Závodu, který si oblíbily různé kategorie soutěžících od profesionálů, přes amatéry až po rodiny s dětmi. A co se skrývá za slovem Leskros? Co se pořadatelům vybaví, když se řekne zdravý životní styl? Jak se pořadatelé závodu, sympaťáci Markéta a Honza, starají o svůj pohybový aparát? Vše se dozvíte v novém rozhovoru.
Co vás přivedlo k aktivitám spjatým s Leskrosem?
K organizaci závodů Leskros nás přivedla práce na iniciativě Rozběháme Česko – snažíme se tak motivovat lidi k pohybu. Vymýšlíme závody takové, aby byly vždy něčím trochu neobyčejné a tím i zábavné. Aby vedly po zajímavých trasách a zavedly závodníky s jejich rodinami na hezká místa. Závody jsou pro celou rodinu, i proto máme vždy na výběr z více obtížností tras, zapojujeme běžce, běžce se psem, děti i juniory. (Markét)
Přibližte nám, co vše se ukrývá za slovem Leskros?
Leskros je seriál trailových závodů, které vedou převážně v lese a vždy po měkkých trailových cestách. Trasy se snažíme dělat členité a rozmanité – tedy "krosové". Proto tato slepenina slov Les a kros. (Markét)
Na jaké disciplíny se u vás závodníci mohou přihlásit?
Závodníci na Leskrosu vždy najdou kategorie pro běh bez psa i běh se psem – tedy canicross. Na většině závodů děláme i dětské závody a nechybí ani kategorie pro juniory. Naší novinkou je Překážkový Leskros - zde najdete na trase i překážky typu "přelez, podlez, přenes.“ Jeden Leskros je navíc Etapový – na něm si zase závodníci vyzkouší celý víkend kempovat v Krušných horách a postavit se na start až tří závodních etap. (Markéta)
Kolik událostí je ročně spojeno s Leskrosem a kde se konají?
Tento rok bylo Leskrosů pět - v lednu (charitativní virtuální Leskros), a poté "naživo" v březnu, červnu, září a říjnu. Příští rok bychom rádi přidali jeden závod na Moravě – uvidíme, zda to klapne. (Markéta)
Jaká disciplína je vám v rámci Leskrosu nejbližší?
My oba s Honzou tíhneme hlavně ke canicrossu na trasách okolo pěti kilometrů, protože máme psy stavěné spíše na takovéto kratší trasy. Já osobně ale bez psa vyhledávám spíše trasy okolo deseti kilometrů, takže v běhu bych na Leskrosu určitě vybrala spíše naši nejdelší trasu - člověk se podívá do okolní přírody a užije si běh po trochu déle. Honza i bez psa rád běhá trasy okolo pětky. (Markéta)
Máte nějako legrační příhodu, která se vám stala v souvislosti se seriálem nebo jeho jednotlivými částmi?
Především první roky to moc legrace nebyla. Vše jsme se učili za pochodu a vždy nám opravdu hodně záleželo na kvalitě závodu, takže jsme s Honzou byli okolo termínu každého Leskrosu spíše dva uzlíčky nervů. Za těch pár let jsme si ale vytvořili zkušený organizačný tým plný skvělých lidí a určitě vzniklo více prostoru pro srandu.
Nejvíce nezapomenutelným okamžikem asi zůstane startování nočního Leskrosu v Dobříši, kdy jsme canicrossaře pouštěli na trasu v naprosté průtrži mračen. Byla už tma. Po trase se valila voda, která místy sahala až po kotníky. V cíli nám i tak děkovali za nezapomenutelný zážitek. Dodnes se noční Dobříš objevuje v dotaznících jako nejoblíbenější vzpomínka, už jí ale bohužel neděláme. (Markéta)
Co pro vás osobně znamená pojem zdravý životní styl a kvalita života?
Pro nás to osobně znamená nejdůležitější část života. Sami si nedokážeme představit bez zdravého životního stylu jakkoli fungovat. Myslíme si, že kvalita života je v mnoha ohledech měřena právě zdravím. Naštěstí se v dnešní době setkáváme s čím dál tím větším počtem lidí, kteří si toto také uvědomují a namísto válení na gauči, jdou na procházku. A to je přesně, co si přejeme od našeho projektu Rozběháme Česko - pozitivně ukazovat nejenom kladné stránky běhu. (Jan)
Jak jsou na tom podle vás lidé z Česka, pokud jde o vlastní zdraví, pohyb, stravu a celkový přístup k životu?
Vnímáme, že se to opravdu mění. Běh, sport, výživa, zdraví životní styl, to vše se stává součástí čím dál tím většího počtu lidí., a to nás těší. Tento vliv pak hlavně vnímáme v generaci ve věku 40-50. Často za námi přijdou, že už mají odrostlejší děti a že by se chtěli věnovat sobě. A to je naprosto skvělý přístup - neexistují věkové hranice, kdy se o sebe začít starat , existují pouze roky, kdy se člověk o sebe nestará. (Jan)
Prozradíte nám jakým způsobem se staráte o svůj pohybový aparát?
Péči o pohybový aparát vnímáme jako jednu z nejdůležitějších součástí zdravého životního stylu. Ať už z hlediska správného nastavení těla - tady jsme vymysleli pojem zdravý běh. Skrze tuto filosofii vysvětlujeme začínajícím, ale i pokročilejším běžcům, jak správně a zdravěji běhat, aby si pohyb užívali a co nejméně si ubližovali. Zároveň vnímáme důležitost dopřát našemu tělu i potřebnou výživu. V tomto směru vnímáme nutnost mít rozmanitou stravu a používat doplňky stravy v podobě vitamínů a kloubní výživy. Oblíbili jsme si zejména Geloren, kterému doma familiárně říkáme „gelík“. Gelíka poctivě jíme všichni, jak dvounožci, tak čtyřnožci. Je to taková naše cukrovinka, na kterou se všichni těšíme. (Jan)
Jakými pravidly se v životě řídíte?
Dělat věci, které nám dávají smysl a dělat věci, které pomáhají druhým, zlepšují život náš i lidí okolo. (Jan)
Můžete popsat komunitu kolem seriálu a závodů Leskros?
Leskrosáci jsou za nás komunita srdcařů, kteří jezdí na závody hlavně za zážitkem, dobrým jídlem, hezkými trasami a protože vědí, že jim vždy přichystáme den, na který budou rádi vzpomínat. Profíků nebo výkonnostních běžců zde najdete spíše méně. Specifická je zde určitě týmová výzva, díky které k nám jezdí závodníci bojovat nejen za sebe, ale i za svůj tým, což dodává závodům úplně jinou atmosféru. (Markéta)
Co je pro každý závod charakteristické?
Každý rok otevíráme sezonu Březňákem v Tlučné u Plzně, ten mám zafixovaný svojí skutečně nádhernou trailovou trasu - měkké, místy klikaté cesty, vedené moc pěkným lesem, se spíše malým převýšením. Následuje Etapák v Krušných horách, který je hlavně výzvou pro každého závodníka, ale máme ho také spjatý s neskutečnou pohodou a večerním koncertem kapely. Závodníci mezi etapami kempují v zázemí, grilují a užívají si zdejší krásnou přírodu. Zářijový překážkový závod se koná na motokrosové dráze, takže zde je skutečně největší charakteristikou místní bláto. Botokros je rozhodně nezapomenutelný. No, a nakonec Leskros v Sadech, který nás vrací k takovému příjemnému klasickému běhu a canicrossu. Zde je charakteristický běh brázdami sadů obsypanými jablky, ze kterých se posléze vyběhne do okolních krásných lesů. Závodníci se při běhu namlsají pohledem na ovoce a odvážejí si odsud celé přepravky místních plodů a krabice moštu. (Markéta)
Kolik času vám zabere kompletní příprava celého seriálu?
To se asi nedá spočítat. S přípravami začínáme na podzim, kdy vymýšlíme termíny, oslovujeme partnery, zajištujeme zázemí a spouštíme registrace na celý rok. Pak je práce spíše průběžná, no a poslední týden před závodem neřešíme nic jiného než Leskros. (Markéta)
Jakou jste měli rekordní účast, respektive, je nějaká kapacita závodníků, kterou nelze překročit?
Největší Leskros čítal k pětistům startů. Přes Covid šla čísla samozřejmě o něco dolů. Nyní se snažíme na tento počet vyšplhat zpátky. Kapacitu dopředu nastavujeme především proto, abychom nepodcenili zásobování závodu. Nejvíce nám v tomto komplikuje život trend poslední doby - závodníci se hlásí až v posledním týdnu před závodem a tak často vzroste počet závodníků na poslední chvíli klidně o 50 %. Potom je velmi těžké dopředu odhadnout třeba počet medailí, které musíme objednat a podobně. (Markéta)
Fotografie: Archiv pořadatelů
PR článek